Jsou čísla pouhá iluze?

V dnešním příspěvku se podíváme blíže na fenomén, který nás doprovází na každém kroku. Řeč bude o číslech. Jak se vlastně dostala čísla do lidského života? Jaký mají vliv na vnější i vnitřní život člověka? Když se kolem sebe rozhlédneme, všude vidíme samá čísla, která nás obklopují – jaký je rok, jaký je dnes datum, kolik je hodin, kolik, co stojí, jak dlouho to vydrží, jak rychle se přemístit, jak je, co daleko, kolik je dnes stupňů, jak rychle fouká vítr, kolik jsem vydělal, kolik jsem utratil – jenom samá čísla a pořád dokola.

Sportovci trénují a namáhají se proto, aby dosáhli co nejlepších čísel v tom, co dělají: vstřelit co nejvíc gólů, dosáhnout co nejkratšího času, nejdelší vzdálenosti do dálky nebo do výšky, dosáhnout nejvyšší rychlosti a tak dále. Podnikatelé usilují také o co nejlepší čísla, aby za co nejnižší cenu nakoupili, za co nejvyšší cenu prodali, dosáhli vyšších tržeb, vyššího zisku, obsadili větší procentu trhu a dávají si další podobné číselné cíle. Běžný člověk se na každém kroku setkává s čísly při běžném nákupu, při pohledu do mobilu, do počítače, do letáku, všude samá čísla. Dalo by se říct, že svět stojí na číslech… ten iluzorní lidský svět opravdu „stojí“ na číslech, vždyť není tajemstvím, že žijeme v digitálním (číslicovém) světě.

Tento lidský svět je ovšem pouhou součástí skutečného „světa“, který je součástí vesmíru a všeho stvoření… a zde žádná čísla nevládnou, protože zde žádná čísla nejsou. Fyzika se snaží „najít“ teorii všeho, která dokáže přesně vyčíslit veškeré dění v přírodě. Ale to je absolutní iluze a velký omyl, k tomu nikdy nemůže dojít. Veškeré dění v přírodě je výsledkem energetické rovnováhy v každém okamžiku nekonečného řetězce akcí a reakcí neboli příčin a následků. Tento řetězec nemá ani počátek, ani konec, proto jej nelze „uzavřít“ do systému čísel, který je omezený.

Čísla se dostala do lidského života jako výsledek potřeby dosažení rovnováhy při prvotním výměnném „obchodu“, tedy v duchu „něco za něco“. Zřejmě se tak stalo až po tom, co přestalo vyhovovat vyvažování jednoho zboží druhým, protože to bylo nepraktické. Určování počtu je tedy také jeden z mnoha lidských „vynálezů“, který si člověk vymyslel pro usnadnění vzájemné interakce. Problém není v číslech jako takových, ale v jejich využívání, resp. zneužívání a vytváření pocitu závislosti na nich.

Zkus obrátit pozornost na svůj každodenní život, na proud svých myšlenek a podívej se, jak moc se tam čísla objevují. Možná budeš v šoku, když zjistíš jak moc… možná dokonce zjistíš, že celý tvůj život se točí kolem různých čísel… kolik je hodin? kolik je venku teplota? kolik vážím? musím shodit aspoň tolik a tolik, kolikátého je? tohle stojí moc, tohle stojí málo, tohle je v akci, ušetřím tolik a tolik.

Není to trochu otročina? Otročina je to potud, pokud žiješ v tom, že určitá čísla jsou správná, určitá nesprávná a necháš se tak čísly ovládat, pak se jim podřizuješ. Pokud je využíváš pro interakci s druhými lidmi a jako nástroj pro skutečný život, pak jsou ti užitečná a nejsi jejich otrok.

Lidská podstata vychází ze skutečného přirozeného „světa“ a ten lidský svět čísel je pouhým nástrojem, se kterým je třeba zacházet vědomě a nepodléhat mu. To platí i pro vlastní lidské tělo. Naše tělo je sice součástí toho skutečného přirozeného světa, ale je to náš nástroj k životu, který trpí při podřizování jakémukoliv lidskému „vynálezu“. Je tak životně důležité mu naslouchat a vnímat jeho volání. Nejčastěji jeho volání přehlušuje naše mysl, která odporuje naší přirozenosti a snaží se jej rozumem držet v otroctví nějakého lidského „vynálezu“, ať jsou to čísla, peníze, drogy, zábava, prestiž nebo jiné modly naší doby. Mysl je také pouhý nástroj našeho skutečného já, které se „projevuje“ pozorností a podle toho směřuje naši životní energii.