Mezilidské vztahy pod hladinou

Vztahy mezi dvěma a více lidmi, to je téma, které se každého člověka dotýká. Ať už se jedná o partnerské vztahy mezi mužem a ženou, vztahy v rodině, mezi příbuznými, mezi kolegy v práci, v podnikání, v zájmové činnosti, ve škole nebo kdekoliv jinde, tak „kvalita“ vztahů ovlivňuje atmosféru prostředí, které vytvářejí. V následujících řádcích se podíváme pod jejich hladinu, nastíníme si jaké přírodní síly v nich působí a jaké jsou stupně vývoje mezilidských vztahů. Principy působení přírodních sil vycházejí ze základů fyziky, ale jestli tě ve škole fyzika míjela, neboj se, podání bude srozumitelné.

Kolektiv, a obecně jakákoliv společnost je, „síť“ mezilidských vztahů, která se řídí stejnými vnitřními principy. Ale o společnosti jako celku až v jiném článku, nyní se pro snadné pochopení bude jednat o vztah dvou lidí, což je většina případů, které lidé „řeší“. Budu vycházet ze základního předpokladu, že vztah dvou lidí je něco jako „molekula“ tvořená dvěma „atomy“. Každý člověk ve své nevědomosti nese buď „náboj“ (+) = je dávající nebo (-) = je přijímající.

Člověk, který se již z této nevědomé duality (+) / (-) vymanil, je schopen mít „náboj“ (0) = rovnováha = není ani dávající, ani přijímající = není ani „dobrý“, ani „zlý“, ale dokáže se dočasně, dle potřeby aktuální situace, vědomě přizpůsobit na (+) = dávajícího nebo (-) = přijímajícího, aby se následně vrátil do (0). Podle toho, jací dva lidé daný vztah vytvářejí je možno odhadnout, jak a za jakých podmínek jim to bude „klapat“, kdy a proč nastane „krize“ nebo kdy a proč se vztah „rozpadne“.

Můžeme si tak rámcově popsat čtyři základní stupně mezilidských vztahů až po nejvyšší, kterého je člověk schopen. Pro zjednodušení si jednoho účastníka vztahu nazveme A, druhého B, pohlaví si dosaď dle vaší situace. Schématické obrázky znázorňují působení základních přírodních sil v daném vztahu.

Projev přírodních sil v lidském těle

Gravitace => G = projev hmoty -> v lidském těle se projevuje jako přirozenost (= přirozená přitažlivost), která je vnímána na nejhlubší úrovni, kterou je člověk schopen vnímat -> věčnost = vnitřní soulad = rovnováha -> přizpůsobivost = odevzdanost = bezpodmínečná láska

Elektromagnetismus tvoří dvě složky, každá působí rozdílně v závislosti na směru pohybu:

Elektřina => E = projev náboje -> v lidském těle se projevuje jako emoce, která je vnímána na povrchu -> pomíjivost -> nejsilnější projev elektrické přitažlivosti je „láska“ (= emocionální připoutanost) nebo elektrická odpudivost projevená jako „nenávist“ (= emocionální odtažitost)

Magnetismus => M = projev pohybu -> v lidském těle se projevuje jako pocit, který je vnímán ve „střední“ úrovni mezi povrchem a hlubinou -> pomíjivost -> nejsilnější projev magnetické přitažlivosti je pocit „sounáležitosti“ (= jednoty) nebo magnetická odpudivost projevená jako pocit „odvrženosti“ (= izolace)

Základní principy elektromagnetismu

Mé pojetí mezilidských vazeb je postaveno na následujících zákonitostech z fyziky:

Opačné náboje se elektricky E přitahují vždy, avšak magneticky M se odpuzují, pohybují-li se stejným směrem, ale přitahují se, pohybují-li se opačným směrem.
Shodné náboje se elektricky E odpuzují vždy, avšak magneticky M se přitahují, pohybují-li se stejným směrem, ale odpuzují se, pohybují-li se opačným směrem.
Náboj (0) nereaguje ani elektricky, ani magneticky, podléhá pouze gravitaci G.

Stupně mezilidských vztahů

Závislý

A = dávající (+) a B = přijímající (-) => vzniká závislá přitažlivost => vztah drží pohromadě elektrická energie (povrchová úroveň) proudící od A (+) k B (-) a podmíněný magnetismus (hlubší úroveň).

Podmíněnost: budou spolu pouze, když mají různý (= každý svůj) směr pohybu -> různé podnikání nebo práci, různé záliby, různý světonázor nebo vyznání.

Dlouhodobě neperspektivní pro energetickou náročnost, protože dávající (+) to dlouhou dobu nevydrží a přijímající (-) bude pociťovat nedostatek energie a bude ji hledat jinde. Podvědomě se mohou náboje vzájemně vyměnit po určitém čase, ale vzhledem k tomu, že se jedná o nevědomý proces, je takové spojení dlouhodobě neudržitelné.

Typický základní vztah = 1. stupeň vztahu, kdy jsou oba v nevědomosti jeden dávající (+) a druhý přijímající (-), jeho smysl je v sebepoznávání, zpravidla první vztahy v mladším věku.

Klasické scénáře průběhu:

zamilovanost -> společné bydlení -> děti -> změna směru (práce, záliby, vyznání) na společný a související změna nábojů na shodný -> přechod na spřízněný
zamilovanost -> společné bydlení -> děti -> zachování různých směrů -> dávající (+) vyhoří nebo si přijímající (-) najde milenku / milence nebo jiný zdroj pozornosti (= energie) nebo kombinace obojího -> rozpad
zamilovanost -> společné bydlení -> děti -> zachování různých směrů -> dávající (+) přejde na (0) -> přijímající (-) si najde milenku / milence nebo jiný zdroj nebo bude bez energie -> kritický přechodný -> rozpad nebo výjimečně přechod na bezpodmínečný

Děti nejsou podmínkou žádného vztahu, bývají však často příčinou změny náboje způsobujícího emoce (= elektřina) nebo směru způsobujícího změnu pocitů (= magnetismus).

Mezilidské vztahy - emocionálně závislý — Obr.1a – Podmíněný stav, kdy dochází k emocionální závislosti (= elektrická přitažlivost), která je vnímána jako přitažlivost (= „láska“), u jednoho může být vnímána intenzivněji. Určitou dobu může fungovat, dobu trvání tohoto stavu ovlivňuje kapacita zdroje energie dávajícího (+) než se vybije (= než vyhoří) nebo případná vzájemná výměna náboje na delší dobu = tzv. „výměna rolí“.

Mezilidské vztahy - emocionálně závislý - stejný směr — Obr.1b – Narušení podmíněného stavu změnou směru na shodný, kdy se emocionální závislost začne projevovat nekomfortními pocity (hlubší úroveň) jakoby se „něco změnilo“. Příčinou je, že se působení magnetismu změnilo z přitažlivosti na odpudivost. Dávající (+) začne pociťovat (v nevědomosti to nemusí zavčasu vnímat, ale až když se úplně „vybije“, pocítí to jako vyhoření) ztrátu energie, u přijímajícího (-) to bude zpravidla pocit ztráty pozornosti nebo pocit „ochladnutí“ ze strany dávajícího (+). Přijímající (-) pak začne hledat vnější zdroj energie = pozornosti.

Spřízněný

A i B = dávající (+) nebo oba přijímající (-) => vztah drží pohromadě podmíněný magnetismus (hlubší úroveň).

Podmíněnost: budou spolu pouze pokud mají stejný směr pohybu -> společné (nebo doplňující se) podnikání nebo práce, společná záliba, stejný světonázor nebo vyznání.

Perspektivní dlouhodobě, ale pokud jeden z nich (oba ano) změní směr nebo se zastaví nebo změní náboj, dochází k přechodu na jiný stupeň, dle konkrétní změny.

Pokročilý vztah = 2. stupeň vztahu, kdy jsou zpravidla oba ještě v nevědomosti, ale je to vhodná příležitost k dalšímu sebepoznávání, nejčastěji po prožití závislého nebo přechodného, ale není to podmínka.

Klasické scénáře průběhu:

společná práce, záliba, vyznání -> zamilovanost -> společné bydlení -> přechod na bezpodmínečný -> děti -> rodina v harmonii
společná práce, záliba, vyznání -> zamilovanost -> společné bydlení -> děti -> rodina v pohybu stejným směrem -> přechod na bezpodmínečný -> rodina v harmonii
společná práce, záliba, vyznání -> zamilovanost -> společné bydlení -> děti -> změna směru na různý nebo změna náboje u jednoho člena na opačný – viz. závislý nebo na (0) – viz. kritický přechodný -> rozpad nebo po transformaci přechod na bezpodmínečný

Mezilidské vztahy - spřízněný vztah - stejný směr — Obr.2a – Podmíněný stav, kdy je hlavní zachování stejného směru vyvolávajícího pocit sounáležitosti (= magnetická přitažlivost -> hlubší úroveň), který jako vazba převládá emocionální nezávislost (= elektrická odpudivost -> povrchová úroveň). Může fungovat dlouhodobě, v závislosti na kapacitě zdroje obou dávajících, na schopnosti společného odpočinku pro dobíjení této kapacity i
a v neposlední řadě na možnostech získávání emocí (= elektrická přitažlivost) z okolí: rodina, přátelé, spokojení zákazníci (pokud společně podnikají) a podobně.

Mezilidské vztahy - spřízněný vztah - různý směr — Obr.2c – Při změně směru dochází k okamžitému rozpadu, protože chybí jakákoliv silová vazba.

Přechodný

A = rovnováha (0) a B = dávající (+) nebo přijímající (-) => vztah nemá co držet pohromadě – pouze přirozenost (nejhlubší úroveň), kterou však nabitý (+) / (-) není schopen vnímat.

Funkční krátkodobě, protože A se dokáže dočasně nabít na (+) nebo (-) = přizpůsobit se, ale dlouhodobě nemá potřebu se nabíjet na stejný náboj.

Přechodný vztah = 3. stupeň vztahu = krize, kdy jeden zůstává v nevědomosti a jeden se vydal na cestu k sobě = začíná být sám sebou, vyšší stupeň sebepoznání, sebepřijetí a pochopení.

Jako nový těžko vznikne, protože (0) s (+) nebo (-) nic nepřitáhne, zpravidla se vyvine ze stávajícího:

závislého => A (+) nebo B (-) neunese změnu druhého na (0) -> rozpad, protože (+) nemá stále komu dávat nebo (-) nemá stále od koho přijímat a (0) se dlouhodobě nenabije ani na (+) ani na (-)
spřízněného => A i B se vydají každý na cestu k sobě = v průběhu času změna u obou na (0) – u jednoho zpravidla nastane změna dříve, druhý se brzy „nakazí“ (v dobrém slova smyslu) a pak nastane jedno ze dvou vědomých zjištění:
- přejeme si být spolu, protože dokážeme přijmout sebe i druhého takového, jaký je a dokážeme se vždy domluvit na společném směru -> bezpodmínečný
- nemůžeme spolu nadále být, protože i přes vzájemné přijetí se nedokážeme domluvit na společném směru -> rozpad

Mezilidské vztahy - přechodný vztah - stejný směr — Obr.3a – Přechodný stav, kdy zpravidla dávající (+) se po určité události vydává na cestu k sobě a po určitém čase dojde do stavu (0), kdy nebude mít stálou potřebu ani dávat, ani přijímat, protože si začíná uvědomovat hodnotu své energie. Nastává kritická situace a přijímající (-) bude hledat vnější zdroj energie (= pozornosti), protože přirozenou přitažlivost (nejhlubší úroveň) není schopen vnímat, i když ta je to jediné, co při společném směru zatím drží vztah pohromadě.

Mezilidské vztahy - přechodný vztah - různý směr — Obr.3b – Při opačném směru dochází k okamžitému rozpadu, protože nezůstane vůbec žádná vazba.

Bezpodmínečný

A i B = rovnováha (0) = nemají stálou potřebu dávat, ani přijímat => vztah bude držet pohromadě gravitace => přirozená přitažlivost (nejhlubší úroveň), bez ohledu na to, zda jsou na místě nebo v pohybu.

Nepodmíněnost: dokáží se vždy doplňovat dle aktuální potřeby v souladu se svojí přirozeností.

Dlouhodobě perspektivní (věčné) spojení, protože jsou oba v bezpodmínečné lásce, náboj mění dle situace v souladu se svojí přirozeností, a proto nemají potřebu se dlouhodobě nabíjet.

Trvalý vztah = 4. stupeň vztahu, kdy oba jsou sami sebou a vzájemně se doplňují, nejvyšší možný stupeň mezilidského vztahu, zpravidla tvoří společně něco pro obohacení druhých lidí.

Mezilidské vztahy - bezpodmínečný vztah = bezpodmínečná láska — Obr.4 – Bezpodmínečný stav, kdy jsou oba energeticky soběstační, „nabíjí“ se a následně směrují energii dle situace. Pociťují přirozenou přitažlivost (nejhlubší úroveň) = přirozeně si přejít být spolu (ne z nutkavého „chtění“ nebo „musení“), proto jdou společným směrem, který je s nimi v souladu a přirozeně udržují vzájemnou energetickou rovnováhu.

Co dává člověku „náboj“?

V nevědomosti udává náboj (+) / (-) podvědomí daného člověka a vše co vychází z duality jeho mysli, tedy vše, co se tváří jako „dobré“ / „špatné“ -> myšlenky, hodnocení a porovnávání sebe i druhých, volba ze dvou protikladů, touha někomu se zavděčit nebo uškodit, touha být dokonalý (= jít „dobrým“ příkladem) nebo naopak ničemný (= jít „špatným“ příkladem) – vše s očekáváním nebo dokonce s nárokováním odměny, zpravidla v podobě „dobrého pocitu“ nebo jiného „prospěchu“ získávajícího na úkor druhého člověka, aby „dobil“ vlastní energii.

Dalšími důvody nabití na (+) nebo (-) je ulpění na některé potřebě, která je buď nekontrolovaná (závislost) nebo naopak potlačená (odříkání), dále neprojevený vztek, radost nebo jiná emoce, nesdělené pocity, obecně řečeno: zadržování něčeho pomíjivého a vytváření odporu v některé části těla z nutkavé potřeby dávat z přebytku (= projevuje se jako „chtění“) nebo z nutkavé potřeby přijímat z nedostatku (= projevuje se jako „musení“).

V rovnováze = v (0) = se „náboj“ jeví jako projev přirozenosti = projev „přání“ vycházející od skutečného já: udělat radost, potěšit, ulevit, podpořit, ochránit, oddálit viditelné nebezpečí nebo vyhovět prosbě, která je v souladu s přirozeností – vše bez očekávání momentální odměny, protože vychází z vlastního zdroje energie, bez potřeby ji získávat od jiného člověka.

Jak vidíme, tak mezilidské vztahy procházejí během života určitými stupni vývoje. Všechny stupně evoluce vztahu mohou probíhat s jedním partnerem, což je výjimečné nebo s různými partnery, což je v dnešní době běžné. Můžeme předpokládat, že s přibývajícím počtem vědomých lidí, kteří dosáhnou rovnováhy (0) dříve, než začnou vědomě vytvářet vztahy, bude běžnější, že nejvyššího stupně v bezpodmínečné lásce dosáhnou s jedním životním partnerem. Související přínos bude, že i mezi rodiči a potomky, i mezi lidmi obecně, budou přirozeně zdravé vztahy bez závislostí – nejen té emocionální, ale také na různých látkách, protože omamné látky slouží zpravidla na „utlumení bolesti“ od vnitřních zranění (= traumat) utrpěných v nezdravých vztazích prožívaných od momentu narození.

Tyto řádky měly přinést nástin základních souvislostí pro pochopení, jak energie člověka daná jeho „nábojem“, ovlivňuje mezilidské vztahy. Za uvedená znaménka je možno si dosadit u dávajícího (+) = stále pozitivní, vlídný, dobrý, empatický, obětavý a další „ctnosti“; u přijímajícího (-) = stále negativní, protivný, zlý, narcistický, agresivní, sobecký a další „neřesti“. U někoho může nyní nastat moment uvědomění, proč všechny jeho vztahy probíhají stále stejně, proč se mu je nedaří dlouhodobě vytvářet nebo se nedaří přejít na vyšší stupeň. Pro někoho to může být impuls k vydání se na cestu k sobě = být sám sebou = ve vnitřním souladu se svou přirozeností v bezpodmínečné lásce.

Kdo by chtěl rozebrat svoji konkrétní situaci, může se na mě nezávazně obrátit. Společně se podíváme více zblízka na aplikaci uvedených principů na tvůj život, ať už jde o naladění vnitřního souladu jako základu spokojenosti, nebo o dosažení souladu ve vztazích. Dosáhneme toho odhalením příčin a překážek, které ti ještě brání v tom, být sám sebou a prožívat tak život v souladu s přirozeností.